Leden 2012
Prosinec | Únor

Legenda

Generální partner

Mediální partneři

Česká malba generace nultých let 21. století

12.10.2011 - 5.2.2011

Po výstavách, které představily českou malbu generací 80. a 90. let 20. století, přichází Wannieck Gallery s ukázkou zajímavých autorů, kteří vstupovali (a vlastně stále ještě vstupují) na českou výtvarnou scénu v průběhu nultých let 21. století. Tedy v době, která do jisté míry stále ještě trvá. Výběr takovýchto autorů je o to obtížnější, že někteří z nich neukončili dosud studium na vysokých výtvarných školách a ukázka tvorby vzniklé v mikroklimatu Akademie či vysoké školy nutně nemusí, alespoň v některých případech, odrážet skutečnou kvalitu, která v tvorbě toho kterého výtvarníka je. Přesto jsme se rozhodli takovou výstavu uspořádat, i když s pochopitelnou (ale zároveň vědomou) mírou rizika.
Na rozdíl od malby generace 80. let, která byla určována na straně jedné postmoderními tendencemi (i když ne pouze jimi) a na druhé v podstatě již skomírající socialistickou totalitou a generace let 90., pro jejíž část byl, alespoň zpočátku, určující výtvarný názor označený termínem Česká abstraHce, postrádá malba současné mladé generace v podstatě jakýkoliv jednotící prvek či názor. Dalo by se obecně říci, že malovat je v podstatě možno cokoliv. Rozhodující je pouze míra originality a samozřejmě zároveň kvality. To na jedné straně může působit do jisté míry „osvobozujícím“ dojmem, zároveň ale stálá přítomnost kritéria „kvalita“ koriguje tuto zdánlivou šíři záběru. Jinými slovy, přes značné uvolnění zůstává otázka kvality a originality rozhodujícím kritériem.
Mluvíme-li o „šíři záběru“, naskýtá se otázka bližšího vysvětlení. Týká se tato šíře různých přístupů k malbě? Nebo témat, která jsou nejčastěji v obrazech traktována? Případně něčeho jiného?
Při zdůraznění momentu kvality, který je samozřejmě prvořadý, existuje skutečně několik poloh, v nichž se „šíře záběru“ projevuje. Na tomto místě bychom ale chtěli uvést především tematické aspekty, v nichž je tato šíře na první pohled nejzřetelnější.
Co se tedy námětů a témat týče, pokrývají možnosti výběru velmi široké spektrum. Od surreálných tendencí po geometrii, od citací významných autorů minimalismu a modernismu vůbec po variování gotických nebo barokních obrazů, od streetartových a graffiťáckých způsobů malby až po ryzí abstrakci, od raného Chagalla až po dokonalou, v podstatě realistickou kresbu. Není možné rozebírat práce všech autorů, tak alespoň několik charakteristických.
Luděk Rathouský vychází ve své tvorbě z obrazů Mistra Vyšebrodského oltáře. Vychází, cituje témata a motivy, ale zároveň obrazy nebo motivy přetváří a vlastně logiku gotické malby překračuje a rozvíjí. Evžen Šimera pracuje se „stékající kapkou barvy“ a jeho, na první pohled by se dalo říci geometricky pojednané obrazové plochy, posouvají nejenom tematicky, ale i ryze technicky způsob vyjádření z hlediska techniky malby. Václav Girsa je na první pohled silně expresivně tvořící umělec, který ovšem nezůstává jen u klasické exprese. Humor, úšklebek, třeba i zpochybňování sebe sama jako tvůrce ve spojení s používáním různých alternativních materiálů a „vychytávek“ posouvají jeho práce do jakéhosi divokého a satirického reje. A Jakub Matuška? Gaffiťácký Masker? Tvorba přenesená na plochu plátna a tím i jaksi “kultivovaná“? I to je, oproti 90. létům, velmi výrazný posun. Jak tematický, tak i „cítěním“ tvůrce.
Tolik tedy několik konkrétních ukázek.
Ještě pár slov k výběru umělců. Volba kurátora výstavy je samozřejmě subjektivní. Lépe řečeno, vychází z jeho subjektivně cítěných priorit. A zároveň je jasné, že jiný kurátor by výběr provedl s dílčími změnami, prostě do určité míry jinak. Zařadil by do výstavy třeba obrazy Jaromíra Novotného nebo Milana Housera. Zvažoval by účast Lubomíra Typlta. Pokud by pro něj byli zajímaví nejmladší tvůrci, zařadil by třeba Petra Krátkého či Radima Langera. Těch možností je více. To však nemůže zpochybnit legitimitu vybraných umělců a jejich sestavení do stávající výstavy.
Malba Nulté generace 21. století je sice specificky nová, zároveň ale vychází či navazuje na předchozí období a jeho výtvarné projevy. Má ve svém středu řadu zajímavých tvůrců a, přes dosavadní ne zcela plné rozvinutí možností, slibuje, že se zařadí svojí úrovní po bok špičkovým malířským projevům předcházejících generací.